Dovolená s bydlíkem - část 2.

 Dnes pokračování o dojmech z cesty po Litvě, Lotyšsku a Estonsku.

 Venkov a příroda jsou malebné.

 Velká část obyvatelstva žije v hlavních městech Vilniusu, Rize a Tallinu. Všechno jsou to pulzující metropole s krásným historickým centrem.

  Výletních cílů je spousta.

  Hezká dovolená v přívětivém a klidném prostředí.

  Právě na této cestě jsem si uvědomila, jak je to otřepané rčení, že všechno je to v lidech, pravdivé.

 Podle mého povrchního pozorování si myslím, že nejlépe si žijí v Estonsku, v těsném závěsu je Litva, Lotyšsko lehounce pokulhává. Spíš jen v úpravnosti prostředí a rychlosti postupu oprav a budování, ale na té pomyslné startovní čáře měly asi všechny tři státy stejné podmínky. Jedni svou příležitost využili na sto procent, jiní méně.

 V podstatě jsou si ale ty země hodně podobné.
 Například mě tam zaujalo, jak si lidé udržují zahrady. Nikde žádná odkladiště nepotřebných krámů a vraků, ale vzorně zastřižené trávníky.
 Pozemky jsou často neoplocené.
 Součástí mnoha zahrad je stožár se státním symbolem v podobě praporu.
 Pro čápy, kterých jsou tam stovky, staví plošiny a konstrukce na založení hnízd a to i rozvodné podniky na sloupech vedení.
 Na malých polích, která se střídají s loukami a lesíky, pěstují různé plodiny, ale chybí velké lány např. řepky.
 Navštěvují často hřbitovy, dokonce si k hrobům umístí i lavičku, aby mohli pomeditovat.
 Staří i mladí chodí hojně do kostela na mše.
 Dost lidí, nejen mladých, umí dobře anglicky.
 O víkendech vyrazí radši ven, než do nákupního centra.
 I v malých obcích dobře fungují různé obchůdky.
 V obchodech velkých i malých, ve městech i na venkově, je úžasná nabídka čerstvého ovoce a zeleniny, ryb, pečiva, cukrářských výrobků aj.
 Pro někoho malichernosti. Ale různé takové detaily formují celkovou životní úroveň a vypovídají o hodnotách lidí.

 Nelze pořád argumentovat tím, že to zničila válka, ono nám zakázali komunisti, tamto zavinila socialistická výchova, teď nám něco diktuje EU ... V porovnání se zmíněnými státy určitě ne.
 Všechno je to v lidech. Jak lehce se podvolí, jak rychle vzchopí, kam až dovolí komu zajít, co jsou ochotni tolerovat, jak hluboké jsou jejich morální hodnoty.

 Lidé tam mají svou víru a hrdost - a to je, myslím, to hlavní.

 Vírou nemyslím jen chození do kostela, ale nese s sebou lpění na určitých zásadách slušnosti a nedovolí tak snadno propadnout apatii, že všechno je stejně jedno.
 Hrdostí na svůj národ nemyslím jásání a bujné slavení, když naši hokejisté vyhrají, ale to, že se lze spolehnout, že spoluobčané nevymění svou čest a přesvědčení za přislíbení osobních výhod.

  A z čeho že mám ten smutek? Z toho, že my svou příležitost možná zase na čas promarnili.
 Naděje ale umírá poslední. Tak pevnou naději všem.

J.

Dovolená s bydlíkem

 Po hodně dlouhé době vkládám report z letní dovolené. Vrátili jsme se sice už před měsícem, ale pořád nemůžu vstřebat zvláštní smutek. Ne ten chvilkový, že báječné cestování skončilo, který je vystřídán těšením na domov. Tohle je jiné ...

 Ale nejdříve: kde že jsme to vlastně byli!?
S naším bydlíkem (obytným autem ) jsme v červenci projeli tři pobaltské státy, Litvu, Lotyšsko a Estonsko.
 Počasí bylo moc příjemné - slunečno a teplo, ale ne vedro a u moře osvěžující větřík.
 Moře je krásné a pobřeží různorodé. Někde jsou pláže písečné jak na francouzské riviéře, jinde jsou oblázky a někde balvany, připomínající Švédsko.

 Rozhodně se nebudete tísnit v davu. Hustota obyvatel na kilometr čtvereční je asi čtvrtina té naší a turistický ruch tu ještě nenabyl masivnosti. Vybavení a zázemí pro rekreanty je však perfektní. Parkoviště, většinou bez poplatků, s WC a vodou, přístřešky se stoly, grily k volnému užití, na plážích převlékárny.

 Ve vnitrozemí spousta jezer a památek, kterých si tu evidentně, vzhledem k pohnuté historii, váží a udržují je, nebo obnovují.

 Architektura je už taková severská. Převládají domy s dřevěným obložením.

 Tak jsem se rozepsala a dala fotek víc než jsem plánovala ...
... tudíž ať to není zdlouhavé - ten smutek odložím na příště.

J.

Čas výletů

 Po dlouhé době sedám k počítači, abych konečně zaznamenala náš první prázdninový výlet. O prodlouženém víkendu minulý týden, k Polici nad Metují do Broumovské vrchoviny.

 Uvítal nás tu pěkný podvečer.

 A další dny výlety do krajiny balvanů a zvláštních skalních útvarů.

 

 Hezké léto všem.

J.