čtvrtek 13. června 2019

Zeleno

 Předevčírem, kvůli novým brýlím na dálku, návštěva očního. Nesedlo mi rozkapávání očí. Ještě druhý den jsem měla roztažené zorničky jak sova, problém zaostřit. K tomu to slunce - nic moc.
 Dnes jsem docela vděčná, že je u nás celý den pod mrakem.
 A pohled do zeleně je opravdu balzám pro oči.









J.

úterý 4. června 2019

Emoce

 V uplynulém týdnu došlo na zákrok u zubaře. Rozlomený zub musel ven. Jak já byla "vyklepaná". Ani nevím proč, ale hrozně. Ta úleva a radost, když jsem odcházela z ordinace domů, byla o to větší - ohromná.

 Zrovna když jsem se chystala vyrazit k zubaři, stavila se na chvilinku moje kamarádka, se kterou se známe snad od narození. Aniž bych jí cokoliv předem říkala, přesně vytušila, kdy se má objevit. Velká vzpruha. Jsem tak moc ráda, že ji mám.

 Po dlouhé době jsme na konci týdne byli v Praze. Rozhodně bych se zpátky do Prahy stěhovat nechtěla, ale narodila jsem se tam, prožila tam, pořád ještě, nejdelší část života. Padla na mě nostalgie... Po návratu ale přišel ten blažený pocit, že jsme zase doma a jsme tu spokojení.







 Někdy je zvláštní a dobré svoje emoce prožít a nekorigovat je rozumem.

J.

úterý 21. května 2019

Terezín

  O víkendu návštěva Terezína.







 Připomínka toho, kam až jsou lidé schopní zajít ...

 Myslím si, že touhu bezmezně ovládat, ubližovat, ničit, má v sobě málokdo, ale pokud je to zdatný manipulátor, za kterým jde dav, neštěstí je na světě. V každé společnosti a v každé době.

J.

čtvrtek 9. května 2019

Plánuji

 Dlouho plánuji menší změny u nás doma. Asi první na řadě bude ložnice, protože tady to bude nejjednodušší. Vlastně jenom pozměnit barevné ladění (už nebude modrá).
 Do mých plánů nečekaně přišla jedna zavržená lampa. Já se jí ujala.



  Pořídím černou barvu na kov ve spreji a novou elektrickou šňůru, vyčistím cingrlátka ... Už ji vidím nad postelí.



 Renovacím a recyklacím zdar!

J.

čtvrtek 2. května 2019

Voda základ života

 Po dešti, začátkem týdne, zahrada ožívá před očima ...










... ovšem na tom našem úhoru je hadice neustále v pohotovosti. Doufejme, že bude z čeho zavlažovat.

J.

úterý 23. dubna 2019

Velikonoce mám už zase ráda, aneb ohlédnutí za uplynulými dny

 Jako malé dítě jsem Velikonoce měla ráda. Všechna mrňata - kluci holky bez rozdílu, jsme na chalupě chodila koledovat. Byly sladkosti a byla legrace.
 Jako velké dítě jsem Velikonoce nesnášela. Na chalupu jsem nechtěla. Všechny ty zvyky a obyčeje byly (aspoň tedy tenkrát pro mě) trapné.

 Dneska mám Velikonoce už zase ráda. Po pravdě ne kvůli zvykům a obyčejům. Ty zrovna nedodržujeme. Už tradičně vyrážíme ven s naším obytňákem a intenzivně vnímáme jaro kolem nás.



 Ovšem letos to bylo trochu jinak - obytňák zůstává i přes sváteční dny v servisu a my doma.
Připravená jsem tedy nebyla, tudíž žádnou velkou dekorací doma, ani tvořením na téma Velikonoce se pochlubit nemohu. Ale bylo pěkně - doma i na zahradě.








 A dneska je to právě rok, co mám blog. To to letí!

 Hezké dny.



J.



úterý 9. dubna 2019

Jaro pracuje

 Naše zahrada je maličká a postupně jsem docílila toho, že je skoro bezúdržbová. Teď už pouze dolaďuji.
 Po zimě jenom sleduji, jak se sama probouzí k životu.

V bylinkovém záhonu se objevují nové lístky.



Tady jarní pelmel.



Většinu rostlin jsem vysadila na místa, kde jsou od počátku do teď a vyhovuje jim to tam, jenom občas některé musím vysvobodit ze sevření rozpínavějších sousedů.




Zahradu dotváří i nálezy - nejen rostlinné.


 



Hezké jarní dny.

J.