Podzimní výlet

  Víkendový výlet do Kuksu.

 Ač sychravo, tak bylo moc příjemné zase někam vyrazit. Ještěže si hotel i hospodu vozíme vlastní. 🚐

 Areál hospitálu Kuks, který nechal vystavět hrabě Špork, to jsou hlavně sochy Matyáše Bernarda Brauna a okrasně - užitková zahrada. I v tomto ročním období plná barev, květů a plodů.

 Přeji hezký podzim a pevné zdraví.

J.

Krása každodennosti

  V posledním příspěvku jsem se s jarem probouzela. Teď tu máme skoro podzim ... 

 Kdosi mi jednou řekl, že člověk skutečně dospěje až když ztratí rodiče. Já je do letošního července měla. Oba už dlouho vážně nemocné. A pak, během necelých tří týdnů, jsem tedy asi opravdu dospěla.

 V tomto období mi stačila energie a čas tak akorát na vstřebávání emocí a pocitů a na nekonečné vyřizování a zařizování.

 Nyní už mám dny zase naplněné běžnou činností, někdy je to možná až stereotyp, ale jak já jsem za něj v současnosti vděčná. K radosti mi stačí detaily, které každý den potkávám a opět vnímám.

J.

 

Jarní probouzení

 Jako každý rok, když už je jaro ve vzduchu, se mi chce míň spát, víc tvořit a hlavně být na zahradě a hrabat se v hlíně.

 To rašení mě nabíjí tolik potřebnou energií.
 Hodně energie přeji i vám.

J.

První v novém roce

 Konečně, po dlouhé pauze, můžu zaznamenat první dokončené vylepšení v domě v tomto roce.

 Protože na blogu dokumentuji to, co mě baví a těší, tak tu ze závěru loňského a začátku letošního roku není nic. Bylo to období, kdy jsem snad ani neměla energii se z něčeho těšit. Bylo to období strachu o blízké, návštěv v nemocnici, zajišťování chodu dvou domácností a příprav aspoň zdánlivě pohodových Vánoc, o které jsem hlavně děti (sice už velké ) nechtěla ošidit.
 Nakonec, podle známého vzorce, že když vím, že se musím postarat, tak odolávám nákazám, když se vše jakž takž srovnalo, lehla jsem já.

 Takže teď se těším z toho, že se už zase dokážu těšit.
 A nyní už k předělávce naší chodby.
Je to úzká, vysoká, tmavá nudle. To jsem se snažila opticky změnit pomocí barvy, vzoru a výšky tapety. Je to přechodový "filtr" z ulice do domu, tudíž špína na botách, mokré bundy, otřepávající se pes apod. udělají své, proto jsem volila otíratelnou vinylovou tapetu. Bylo tu odkladiště všeho možného, čemuž chci zabránit pořízením úložných boxíků a důraznou domluvou. Jinak všechno zůstalo původní.

Před ...

Po ...

 Prázdné místo na konci chodby bylo zatím využíváno jen jako parkoviště kočárků, později kol a skejtů, ale teď mám zděděné velké zrcadlo a ve sklepě silnou fošnu, takže se rodí plán na lepší využití.

Před ...

Po ...

  Hezké dny.

J.