Malé tvoření z mého obchodu

 Asi nejčastěji chodí ke mně do obchodu nakupovat maminky - tvořilky. Občas mi přinesou i nějaký výtvor svůj, nebo svých dětí. Navzájem si předáváme inspiraci.
 Teď jsou aktuální vánoční skřítci.

 Toto je pár věcí, které koupíme ...

... venku najdeme nějakou šišku ...

... a máme skřítka.

 Tak ať to dětem do Vánoc pěkně uteče a nám starším zas tak moc rychle nemusí.

J.

Můj projekt - dílna

 Doma stále nemám doladěnou ložnici. O chystaném malování (hlavně škrábání stěn ) v celém domě ani nemluvím. Plánovaná předělávka chodby je zatím také v nedohlednu.
 Plánů hodně, času a energie už méně.
 No, a já si ještě vysním dílnu.
Je to zatím skoro prázdná, velká místnost nad mým obchodem ... a jsou tam krásné staré ošuntělé podlahy.

 Tuto dlažbu se nám nikde doma nepodařilo zachránit.

 Vy, kteří tvoříte něco rukama, mi možná dáte za pravdu, že největší odhodlání vyžaduje připravit si pracovní prostor a všechno potřebné, a potom zase všechno uklidit a dát do pořádku, když nemáte na tvorbu vyhrazený prostor, kde nikomu rozdělané dílko nepřekáží a tvůrčí nepořádek nevadí.
 A já prostě dílny a ateliéry miluju.

J.

Všeznalí všeumělové

  Je to docela běžný jev, kdy povalující se divák u televize radí sportovci na obrazovce, jak jeho výkon zlepšit. Nebo zákazník na trhu se u stánku diví, kolik takový obyčejný košík stojí peněz.
 Zkrátka se setkávám s tím, že někteří nedokáží docenit práci druhých, obzvlášť když o ní nic neví. Trochu mě to štve.
 Do svého obchodu zavádím sortiment rukodělných výrobků. Našli se tací, co "támhle u Vietnamce viděli něco takovýho za polovinu " a potom ti, kteří by to "ušmodrchali taky ". Ti mi vnukli nápad, zařadit do prodeje i komponenty potřebné k výrobě jednotlivých předmětů a přidat návody. Pár zákaznic, které rády tvoří, si už o návody řeklo, tak asi nejjednodušší bude přidávat návody sem na blog.

 Na druhou stranu mám dojem, že nejsem sama, komu dělá potíž ocenit svoji práci. Každému opraváři zaplatíme za práci i dobu, kterou tím strávil, ale započítat do ceny vlastního produktu kromě materiálu i vlastní práci a čas, je problém. Tabulky na to nejsou a ocení to stejně i zákazník? A obloukem se vracím k předchozímu odstavci - někdo asi ne, ale vidím kolem sebe, že ti, co sami tvoří, většinou ocení.

 Budu moc ráda, když u mě někdo najde inspiraci pro své tvoření.

J.

Stěhuji

 Tentokrát nestěhuji nic doma, ale v obchodě.

 Leden je takový obchodně poklidný měsíc. Lidé po předvánoční smršti tolik nenakupují. Takže klid v obchodě je jeden důvod, že jsem se pustila do reorganizace. Druhým důvodem je nový regál.

Ten vlevo je nový.

 Chci, aby umístění zboží mělo nějakou logiku a také, aby můj obchod působil útulně a domácky.

 Jak jsem přemístila pár polic, začalo se to řetězit a nakonec jsem musela hnout skoro se vším. Aspoň jsem si do nového roku řádně uklidila.

J.

V papírnictví ...

... si hraju s papírem.

Hezký víkend přeji.

J.

Temná rána

 Nemám moc ráda brzké ranní vstávání. Už vůbec ne vstávat do tmy a sychrava podzimního pracovního dne. To se to nechce. Ale musím na půl osmou mít otevřený krám pro školáčky, kteří se stejně "nadšeně" hrnou do školy.

 A když už jsem tu, tak jsem za svůj obchod moc ráda. To vstávání vlastně není tak hrozné, protože bych se tolik netěšila na víkendy a všechny volné dny, kdy si tak ráda vychutnám ta pomalá rána.
 Víkend se už blíží (dokonce sváteční ), tak si ho hezky užijte.

J.

Rýma, kašel ... už mě našel

 Jsem v obchodě a jde na mě rýma a kašel (ten nástup podzimu byl na mě moc rychlý). Ještě že mám regál s pestrou nabídkou papírových kapesníčků pěkně po ruce.  I přes zaslzené oči koukám na fotky vyklizeného obchodu.
 Touto dobou před třemi lety jsem se rozhodovala, jestli ten obchod převzít a mít vlastní papírnictví. Nikdy jsem to nedělala a moje odbornost v oboru byla jen taková, že jsem vždy do papírnictví ráda chodila.

 Zkusit to můžu. Nechat toho taky můžu. Čím jsem starší, míň váhám (přesto pořád dost dlouho! ) a raději zkouším. Možná je to zvláštní a někdo to má s postupujícím věkem naopak. Ale v tomto případě, když to nepůjde, svět se nezboří. ( A také na mě nikde nečekala pracovní příležitost, která by mě přesvědčila chtít být zase zaměstnancem. ) Vzala jsem to.
 Pořád ještě toho nechat nechci.

 Hodně štěstí při zkoušení nových věcí.

J.

Takový všední den.

Je dopoledne. V mém obchodě proluka mezi ranním nástupem do škol a zaměstnání a odpoledním návratem.

Tak si třídím myšlenky a seznamy, co objednat, co vyškrtnout ...


Před třemi lety jsem převzala papírnictví. Postupně se snažím nahradit, nebo aspoň doplnit klasický sortiment kreativnějšími věcmi s nápadem. Ne vždy uspěji.
Taková obyčejná přáníčka.

Na tato (pokud možno s předtištěným textem) jsou lidé zvyklí.

Ale tady, věřte - nevěřte, nastává problém ...

... jsou taková jiná, taková moc rozverná, taková naivní, a bez textu ...

... a ten čtvercový formát, není za to vyšší poštové ? (ne není).

Ano, to jsou důvody, které jsem si vyslechla a pro které je většina lidí odmítá. Naštěstí si zvykají ke mně chodit i odpůrci první kategorie, ale aby člověk nešel o žebrácké holi, musí se řídit většinovým vkusem.

Hezké pondělí.

J.