Je to divný ...

Když jsem domů přinesla dvě pěkné staré dřevěné bedýnky a následně z nich stvořila regálek, moje děti prohlásily, že je to fakt divný. Prý všichni kamarádi mých dětí mají doma normální nábytek. No tak my holt máme nenormální bedny 😊.

Také máme kousky, které znají všichni (zlatá IKEA ), ale tyto moje zachráněnce mám nejradši. A rodina si za ta léta zvykla.

Bedýnky šedobíle napatinované.

(Ten roh zdi "napatinoval" náš pes. Je potřeba už vymalovat. )

Knihovnička. Chtěla jsem ji bílou, ale je to starý kousek, vady ve dřevě jsou viditelné a v čistě bílém nátěru mi přišla jako špatně natřená ... Nakonec má opět moji oblíbenou patinu.

Z tohoto úlovku mám fakt radost. Ačkoli byla tato komodička někde v garáži, nebo dílně a nese nesmazatelné stopy, byla bez nátěru, jen čisté (tedy tehdy špinavé) dřevo. Čtyřiadvacet malých šuplíčků se hodí.

Stará plechová krabička od sušenek je krásný bonus ke komodce.

Potravinová skříňka. Ta měla nátěr dost ohyzdný. Dostala bílou patinu. (Chci, aby staré věci vypadaly staře. Nové kusy natírám čistě bez "staření". ) V kuchyni slouží svému původnímu účelu.

Starý lékárenský šuplík - pořadač na kuchařky.

Chlebník ukrývá čokolády, sušenky a jiná sladká tajemství.

A nakonec stolek vkoupelně. Starý stojan na lavor. Jeden smaltovaný mám, ale potřebovala jsem odkládací stolek. Náhodou jsem našla letitý keramický talíř a ten tam padl ... 😊                          

 Mimochodem ta plechová krabice od mýdel Elida je také velké retro. Měli jsme ji doma odjakživa. 

Zdravím vás od nás. Mějte se hezky.

J.