pondělí 22. října 2018

Výlety na podzim.

 Jizerské hory mají teď v podzimních dnech tu správnou atmosféru. Mlžná rána a přes den ještě slunečno.
 Když jsme začali cestovat s naším obytňákem "starouškem" , byli jsme právě touto dobou na Jizerce.
Nyní o víkendu znovu a opět krása.











 Dobrý start nového týdne.

J.

čtvrtek 18. října 2018

Macramé

 Konečně jsem zakoupila bavlněnou šňůru a udrhala si závěs na květináč.
 Plánuji ještě další. Mám ráda spoustu kytek v interiéru, ale volné plochy ubývají, tak zavěšuji.




 Tady jeden můj dávný výrobek z jutového provázku.




 Pohodový víkend přeji.

J.

úterý 16. října 2018

Plány.

 Jak už jsem psala, vkus a životní potřeby se mění.
 Za ta léta, co bydlíme v našem domě se toho v zařízení interiéru moc nezměnilo. Základní nábytek je stále stejný a ani jej měnit nehodláme. Chtěli jsme už od začátku, aby nám kuchyň, stůl, židle, postel mohli sloužit třeba do konce života, jako to bývalo dříve. Vybrali jsme si nábytek z bukového dřeva a je opravdu věčný. Občas nějaký kousek přibyde (většinou moje zachráněná "veteš"), nebo samozřejmě se mění pokoj dětí, s tím jak rostou. Jednotlivé kusy jsou sice nadčasové a líbí se mi stále, ale jako celek už to není ono.








  Cítím, že náš domov potřebuje výraznější vizuální proměnu. Tak nějak pročistit, vytřídit nadbytečné a změnit barevné ladění. Takže v plánu je nová výmalba stěn, výměna textilních doplňků apod. Chci změnu s minimálními finančními náklady. Pro inspiraci si chodím např. sem. Tam je všechno co mám ráda. Tvůrčí prostředí, mix nového se starým, spousta rostlin, dřevo, obrázky ...

 Hezký den a celý podzim 🍂🍁

J.


pátek 12. října 2018

Cesta k vlastnímu domu - 3

 Všechno zlé je k něčemu dobré.
 Na naší cestě k bydlení určitě.

 Dneska si vůbec nedokážu představit, že bychom bydleli v nově vznikající zástavbě, kde ještě dlouhá léta bude okolo stavební ruch, s polem, které se bude měnit na další stavební pozemky, za zády. Taková je současná realita na našem bývalém pozemku.

  Během ročního bydlení na chalupě jsme se nejenom nenásilně přerodili z Pražáků na venkovany, ale hlavně jsme potkali náš dům. Čekal na nás. Původní majitelé ho už nějaký čas nabízeli k prodeji, ale zájemcům nevyhovoval dispozičně. Já jak vkročím do nějakého obytného prostoru, už v duchu projektuji, přestavuji ... Při první prohlídce jsem úplně viděla jak to bude, kde co bude ... Jak jsem dříve chtěla nový dům, tak jsem nyní milovnicí starých domů s "duší". Tomu našemu bude 90. Místní pan archivář dohledal dokonce původní stavební projekt.


Kuchyň jsme přesunuli ze samostatné místnosti do té větší a vznikla velkorysá obytná kuchyň s jídelnou.
V menší místnosti je obýváček - takový televizní, nebo čtecí pokoj.

Byl by hřích nevyužít velkou půdu k bydlení. Dnes pokoj dětí.
Komora, což bylo jen zákoutí bez uzavření, si úplně říkala o vestavbu druhé koupelny.




 Z toho, co v původním stavu vydalo na 2+1 máme dnes 4+kk, nebo 3+ obytná kuchyň (to je v celku jedno ) a bohatě to stačí.

 Nejdříve jsme zobyvatelnili jedno patro a po nastěhování pokračovali v budování.











 Postupně se vylouplo i podkroví.













 To budování je takový nikdy nekončící proces. Tedy už to není se sbíječkou a sutí kam se podíváš, ale ta jemnější verze. Přece jen uplynulo již skoro 14 let a vkus i životní potřeby se vyvíjí. No ale řekněte - co stojí za to budovat víc než domov.

 Užijte si hezký víkend.

J.

úterý 9. října 2018

Cesta k vlastnímu domu - 2

 Máme pozemek určený k zástavbě rodinnými domy. Chceme v brzké době stavět rodinný dům. Sítě jsou na hranici pozemku. Přístup k pozemku je po asfaltové silnici. Jednotlivé parcely jsou vyměřeny a vyznačeny. Vše v souladu s územním a regulačním plánem. Co víc si přát?!
 Necháme si vypracovat projekt a teď hurá na úřad vyjednat všechny náležitosti pro stavební povolení.

 A ... narazili jsme.
 V plánu, co mají úředníci k dispozici nyní, jsou všechny pozemky v řadě asi o 1,5 m posunuté oproti skutečnému stavu, který schválili úředníci úřadující před stávajícími úředníky. Nutno dodat, že se všichni zcela rozumně dohodli, napravit tuto nesrovnalost raději úpravou hranic na papíře a přizpůsobit plán skutečnému stavu nežli naopak. Ovšem musí proběhnout proces zadání přepracování, proces schválení ...
... v brzké době tedy stavět nebudeme.
Když ještě vyplynulo, že vlastně k pozemkům není přístup, tudíž se tam nedostane záchranka, hasiči apod., přestala jsem chápat i já, která mám pochopení pro ledaco. Vždyť je tu asfaltová silnice. Ano, ve skutečnosti je, ale v plánech ne, tam je to polní cesta. A co je psáno, to je dáno. To se dá také vyřešit. Proběhne dodatečná změna ... 

 Proběhla změna - pozemek jsme úspěšně prodali. Všechno bylo vlastně v pořádku, úředně posvěcené a je naštěstí hodně lidí, kteří chtějí pozemek jako investici. My jsme chtěli stavět hned a bydlet brzy a ne ve výhledu dvou až pěti let.

 Co dál?
 Obhlížet možnosti a zařizovat vše na dálku z Prahy, nebo při občasných pobytech na chalupě příbuzných, už nás unavovalo. Měli jsme možnost se na chalupu na dobu neurčitou nastěhovat. To jsme udělali.

Náš dočasný domov.

Jednu místnost jsme si zařídili naším nábytkem přestěhovaným z původního bytečku. Zbylý nábytek zatím čekal v kůlně.


  Nakonec jsme tam strávili příjemný jeden rok, během kterého jsme se tu uchytili pracovně a našli náš dům ...
 Tím začala nová kapitola našeho života.

J.

pondělí 8. října 2018

Cesta k vlastnímu domu.

 Naše cesta k vytouženému bydlení nebyla rychlá a bez oklik.

 Vyrůstala jsem v sídlištním bytě. Už v dospívání jsem si začala představovat jaké by to bylo báječné jednou mít vlastní dům. Kreslila jsem si návrhy, půdorysy, rozmístění nábytku. Některé výtvory ještě mám.



Rozhodně jsem byla přesvědčená, že to bude dům nový, postavený podle mých návrhů, s moderním nábytkem ...

 Později, s mým manželem (tehdy ještě budoucím ) jsme si vybudovali byteček v garsonce (krásné, atypické ) v domě z roku 1936. Tam se ve mně začal utvářet vztah k atmosféře starých domů. Bylo to budování vpravdě od základů.







 Bydleníčko hezké (pro dva + pes ), ale malé (pro rodinu s dětmi ).






 Takže co dál? Teď už by bylo krásné mít ten domeček ... Pořád jsme ještě mysleli, že budeme stavět, aby byl dům podle našich představ. Rozhodli jsme se pro přesun z Prahy do Českého ráje (tedy přesun faktický jsme plánovali až bude postaveno ). Jednak zdejší prostředí nám lépe vyhovovalo pro život a druhak dostupnost pozemků příznivější. Pozemek (sice nebyl přesně podle našich zidealizovaných představ - ve starší zástavbě se vzrostlou zelení, ale starší zástavba byla nedaleko a ta zeleň časem doroste ) byl zakoupen.
 A může začít ta tvůrčí etapa budování ... jsme si říkali. Ale ... začala etapa netvůrčí, úřední.
Jen na to vzpomínám a jsem vyčerpaná.

... také mě bolí zub. Už se vám někdy následkem obyčejné rýmy vytvořil zánět pod zubem a v přilehlém okolí? Mě (klasicky ) v pátek večer. To je ale na jiné vyprávění 😀.

Pokračování příště.

Hezký den a pevné zdraví.


J.