Cesta k vlastnímu domu - 2

 Máme pozemek určený k zástavbě rodinnými domy. Chceme v brzké době stavět rodinný dům. Sítě jsou na hranici pozemku. Přístup k pozemku je po asfaltové silnici. Jednotlivé parcely jsou vyměřeny a vyznačeny. Vše v souladu s územním a regulačním plánem. Co víc si přát?!
 Necháme si vypracovat projekt a teď hurá na úřad vyjednat všechny náležitosti pro stavební povolení.

 A ... narazili jsme.
 V plánu, co mají úředníci k dispozici nyní, jsou všechny pozemky v řadě asi o 1,5 m posunuté oproti skutečnému stavu, který schválili úředníci úřadující před stávajícími úředníky. Nutno dodat, že se všichni zcela rozumně dohodli, napravit tuto nesrovnalost raději úpravou hranic na papíře a přizpůsobit plán skutečnému stavu nežli naopak. Ovšem musí proběhnout proces zadání přepracování, proces schválení ...
... v brzké době tedy stavět nebudeme.
Když ještě vyplynulo, že vlastně k pozemkům není přístup, tudíž se tam nedostane záchranka, hasiči apod., přestala jsem chápat i já, která mám pochopení pro ledaco. Vždyť je tu asfaltová silnice. Ano, ve skutečnosti je, ale v plánech ne, tam je to polní cesta. A co je psáno, to je dáno. To se dá také vyřešit. Proběhne dodatečná změna ... 

 Proběhla změna - pozemek jsme úspěšně prodali. Všechno bylo vlastně v pořádku, úředně posvěcené a je naštěstí hodně lidí, kteří chtějí pozemek jako investici. My jsme chtěli stavět hned a bydlet brzy a ne ve výhledu dvou až pěti let.

 Co dál?
 Obhlížet možnosti a zařizovat vše na dálku z Prahy, nebo při občasných pobytech na chalupě příbuzných, už nás unavovalo. Měli jsme možnost se na chalupu na dobu neurčitou nastěhovat. To jsme udělali.

Náš dočasný domov.

Jednu místnost jsme si zařídili naším nábytkem přestěhovaným z původního bytečku. Zbylý nábytek zatím čekal v kůlně.

  Nakonec jsme tam strávili příjemný jeden rok, během kterého jsme se tu uchytili pracovně a našli náš dům ...
 Tím začala nová kapitola našeho života.

J.