čtvrtek 13. září 2018

Cestování za hranice všedních dnů - počtvrté

 Pokračujeme do Camaret-sur-Mer. Značení nás dovede do stání pro obytňáky. Potřebujeme opět napustit /vypustit nádrže a přeprat nějaké prádlo. Nejdříve ale průzkum okolí. Louka s menhiry je hned v sousedství.




 A potom do města.






Procházka na zdejší mys.




 Další mys, na kterém nacházíme příjemné parkoviště, už skoro plné kolegů, je pointe du Van.




 Druhý den výlet do města Pont-Aven. Je plné malířských ateliérů a galerií.





Příští zastávka - Le Pouldu.




Tady zažíváme francouzské bujaré veselí. Francie dnes (15.7.) vyhrála na mistrovství světa ve fotbale. Na každém domě státní vlajka, auta ověšená vlajkami troubí, dokonce dýmovnice vypouští
francouzskou trikoloru.

 Za zmínku stojí město Saint-Nazaire, které navštěvujeme hlavně kvůli mému muži. Je tu ohromný kryt, který za války sloužil nacistům jako ponorková základna.







Ve městě má pobočku výroba letounů Airbus. Když jsme odjížděli, zrovna klesala k zemi obrovská létající "obluda". Ze zpráv jsme se teprve dověděli, že probíhal zkušební let nového Airbusu Beluga XL.
Za mne, pokud bych žila ve Francii u moře tak v tomto městě fakt ne! Velikánský přístav, průmysl, to má vliv na složení obyvatelstva a podobu města. Tady francouzský šarm chybí. Samozřejmě ani ve Francii to není jen krásné. O tom cestování také je, aby si člověk vážil svého domova a nedělal si iluze o životě jinde.

 Chtě nechtě se musíme stáčet zpět. Vlastně už ne v Bretani, ale v Normandii si nesmíme nechat ujít monumentální Mont-Saint-Michel. Abychom se tu "upíchli" a mohli na pevnost dojít, musíme se ubytovat na placeném velkoparkovišti v sekci pro obytňáky.







 A teď už opravdu postupovat k domovu. Po cestě ještě nějaká zastavení jsou.
Rozhodně Alabastrové pobřeží, ...




... městečka ...



... a pláže s památkami na válku.



  Rádi bychom se do Francie ještě podívali, ale teď už se těšíme domů.

J.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš komentář. Je pro mě cennou odezvou.